Leden/ January Elerai, maasai

Letíme zas a tentokrát i do Tanzánie, překvapilo mě jak jsou ceny za loď a letenku ze Zanzibaru do Dar es salaamu v podstatě stejný ..dva dny trávíme ve Stone Townu, berem jen baťoh a jedem na 6 dní do vesnice. 

Takže letadlo, Dar, taxíkem na autobus, autobusem cca 5-6 i 7 hodin a zase taxíkem, ve kterým se neřeší kolik lidí může sedět v jednom autě, ale prostě kolik se vejde ikdyby se mělo jet na střeše .. 

a pak motorkou z Kiberashi do vesnice. 

Samy by jsme to napoprvý nedaly tak s náma jel náš velkej kamarád Diego - Masai, díky němu jsme se cejtily bezpečně a s ničím nebyl problém.

Takže jsme jely žít 6 dní bez normální sprchy, záchoda a spaní a žít prostě v lese :)

Masajská maminka Diega nás uvítala s obrovskou láskou a děti taky. Od první chvíle jsem se hned cítila přirozeně a strašně hezky.

Klasicky jsme měly z cesty vorvaní nohy - jak rádi říkáme.. a tak maminka vzala nějaký speciální listy a horkou vodu no a hned nás ošetřila. 

Děti pusinkovaly a cuchaly vlasy celých 6 dní. Všude osly, slepice, kozy a krávy ..taky myši..ale to prej si myslim jenom já .. Ale rozhodně ne komár!

Mytí z kýble je vlastně dost šetrný co se týče vody a umeješ se stejně ..

Každej den ugali, nebo rýže, mlíko a čaj.

Záchod v lese, kde jsem takhle jednou při čůrání potkala želvu ..

Děti všude, prostě všude a jsou neskutečně poslušný a laskavý ..

O masajský mamince bych mohla psát hodiny, ale stačí k tomu dvě slova - láska a moudrost. 

Odjely jsme a nechtěly jsme, užily jsme si to jak nejvíc jsme mohly !

PS : přivezla jsem si v baťohu cestou zpátky myš ..ano myš. Cestovala motorkou, autobusem, taxikem a dokonce i letadlem zpět na Zanzibar.

Prožrala mi pár kalhotek a triček a pak tu konfrontaci chudák nepřežila . R.I.P.